Z důvodů řidšího vzduchu ve vyšších nadmořských výškách, je dostupné i méně kyslíku pro organismus. Dýchání se prohlubuje a zrychluje. Tato „aklimatizace“ pomáhá lépe se vyrovnat s vysokou nadmořskou výškou. Je úplně normální se při srovnatelné zátěži mnohem více zadýchat, než při hladině moře.
Mnohem méně si uvědomujeme další změny, které nastávají v krvi a které dovolují přenášet více kyslíku na místa, kde je ho třeba.
U lidí se často vyvine suchý kašel. Není dosud zcela jasné, proč vzniká a i když obtěžuje, obvykle stav nebývá závažný. S dýcháním mohou občas souviset mnohem závažnější problémy. Tekutina se stagnuje v plicích a způsobuje výškový otok plic (VOP). Symptomy zahrnují těžkou dušnost v klidu a vykašlávání zpěněného sputa zbarveného krví do růžova. Lidé, kteří měli VOP, jsou náchylnější k tomu, dostat ho znovu. Často ve stejné výšce. VOP je těžký, život ohrožující stav a nesmí se podcenit.
Ve výšce:
Choďte pomalu
Často odpočívejte
Výstup není závod! Někteří lidé se adaptují lépe než ostatní.
Nepodceňujte příznaky VOP. Vyhledejte lékařskou pomoc, je-li to možné. Pokud si nebudete jistí, SESTUPTE!
Před odjezdem:
Pravidelně sportujte, preferujte typ aktivity, kterou plánujete ve výšce; nebuďte dušní z nicnedělání
Velice zkušená členka lékařské výzkumné expedice přijela do nadmořské výšky 5200 m a shledala, že její hladina kyslíku v krvi klesla níže, než je obvyklá hranice přežití. Její plíce se zalily vodou, měla závrať a v noci se jí těžko dýchalo. Sestup nebyl možný bez přejití sedla ve vysoké nadmořské výšce. Dostala Acetazolamid 500mg, které následovaly další dávky 250mg 3x denně. Po 24 hodinách, kdy zvýšeně močila, se její hladina kyslíku v krvi stabilizovala na normální hladinu.